Pana Fejka neznám, zato zoologickou zahradu, o kterou se staral 12 let zná celá naše rodina důvěrně a jsme přesvědčeni, že v jejím čele odvedl Petr Fejk dobrou práci. Nejsem si jistý, k čemu by potenciálně mohla být dobrá funkce ombudsmana Českých drah, kterou pan Fejk zastával od března. Petr Fejk měl zřejmě pocit, že by ve své funkci mohl být Českým drahám užitečný a že výdaje na jeho plat by se firmě vrátily.
Ve svém vyjádření narazil Petr Fejk na problém stanovení odměn pro manažery - jakou odměnu si zaslouží, například, Jack Welch, za jehož ředitelování se hodnota firmy General Electric zvýšila o 400 miliard dolarů? Všech 400 miliard? Polovinu? Nebo 4 miliardy? Pokud by Petr Fejk ušetřil firmě České dráhy 10 milionů ročně, byl by jeho plat ve výši 3 miliony ročně oprávněný? Neměl by dostat třeba 5 milionů?
Takto položené otázky vypadají nezodpověditelně. Ekonomie naštěstí nabízí lepší řešení: za jakou odměnu by si České dráhy mohly najít jiného manažera, který by jim přinesl stejný užitek, jaký si slibovaly od Petra Fejka? Pokud existuje v Česku manažer, který drahám rozumí a ví jak ušetřit například oněch imaginárních 10 milionů korun a je ochoten pracovat za méně než 3 miliony ročně, plat pro pana Fejka byl nepřiměřeně vysoký. Pokud nikdo takový na trhu není, bylo zaměstnání pana Fejka od Českých drah racionální a správné rozhodnutí.
Nebo ještě jinak: pražská zoologická zahrada by za těch cca 600 tisíc, co prý platila panu Fejkovi, když jí šéfoval, lepšího ředitele těžko hledala. O ombudsmanovi za 3 miliony si to již netroufám tvrdit...
