Nicméně, i v českých rozpočtech se utrácejí miliardy bez nějakého viditelného prospěchu a i projednávání českého státního rozpočtu je cvičení spíše ve vytrvalosti a odolnosti vůči lobbyistům, než racionální ekonomický proces. V nové studii think-tanku IDEA se pokoušíme ukázat, jak by v Česku mohla fungovat varianta nezávislé Rozpočtové rady, která by měla ústavně svěřenou zodpovědnost nad dodržováním rozpočtově udržitelné politiky.
Transparentnější a dlouhodoběji orientovaná rozpočtová pravidla by zvýšila kredibilitu české rozpočtové politiky, což by mohlo vést k nižším nákladům na financování vládního dluhu. Nezávislejší Rozpočtová rada by zvýšila profesionalitu a poskytla podobné odborné zázemí, jaké v měnové politice poskytuje Česká národní banka. Poněkud akademičtěji jsme se stejnému tématu věnovali již v roce 2003 v časopise CJEF.
Náš současný návrh je do jisté míry podobný původnímu záměru vlády z programového prohlášení, i návrhu vládního NERVu. V našem návrhu však specifikujeme mnohem konkrétněji a přesněji jak zodpovědnost, tak i pravomoci a způsob jmenování členů Rady. Hlavní přínos našeho konceptu Rozpočtové rady vidíme v důsledném uplatňování rozpočtových nástrojů a v důslednější kontrole plnění rozpočtu. Na základě zkušeností z okolních států považujeme za nezbytné, aby Rozpočtová rada měla pravomoc neschválit návrh rozpočtu nebo rozpočtových rámců, pokud by byly v rozporu s dlouhodobým cílem rozpočtové politiky.
Navrhované postavení Rozpočtové rady je částečně inspirované postavením České národní banky. Náš návrh je ale také inspirován vznikem rozpočtových institucí s podobnými pravomocemi v některých evropských zemích. Uvědomujeme si, že vznik nové ústavní instituce ovlivní fungování i ostatních institucí a mohl by vést jen k dalšímu nárůstu byrokracie, bez hmatatelného prospěchu. Proto navrhujeme, aby Rozpočtová rada buď využila, nebo zcela přejala pravomoci dnešního Nejvyššího kontrolního úřadu, což by umožnilo minimalizovat náklady na její vznik.
